Trativod music band - Bluegrass‚ Country, Old Time

 

Přizpůsobit se publiku, to je jednou z možností, jak se stát vítaným......  Hledali jsme romantiku, lidi kteří jí žijí, chtěli vše spojit s hudbou. Naše hudba, horalsko - americká k tomu přímo vybízela. A tak jsme z ničeho nic omládli a to hned o 150 let. Je začátek dubna, rok 1861 a na Novém kontinentě zbývá již jen pár dnů k vypuknutí nejkrvavějšího konfliktu, který zažije. Než dojde konce války, padne přes 600 tisíc vojáků, nemluvě o škodách ostatních. Pokud mohu soudit, dodnes se jizva z let Civil War nezahojila.

 

   

 

Jistě, nás zajímá hudba. Nejsme militantní, přesto jsme si museli vybrat, na kterou stranu se v konfliktu přikloníme. Zvolili jsme zcela spontálně stranu Jihu. Přeci právě z kopců "Jižních hor" sešli horalé se svými instrumenty, pochopitelně myslíme především s housličkami a banjem a začali, nevědomky, možná právě v době Civil War, pokládat základy pozdější Country music a Bluegrassu.

 

 

Vojáci jsou, myslíme, fajnový publikum. Pokud jim zahrajeme jejich kusy, jako třeba Lorena, Dixi, Buráky... přidávají se automaticky se zpěvem a nálada je tu hned a nám se pak moc pěkně hraje. Pokud se v ležení najde ještě nějaká tanečnice, skladby typu Soldier´s Joe nemají konce a s tanečnicí se vystřídá klidně celý regiment. (My viděli jenom na parket)

 

Je to zvláštní pocit, když člověk vidí do historie, tedy tentokrát dopředu, a ví, jak věci dopadnou. Normálně je tento pocit problematické zažít, ale s reenactingem to tak prostě je. Proto se snažíme nyní ještě netrápit koncem války. Doufáme, že se za ty čtyři roky stačíme naučit i pár písniček "Seveřanskejch" a pak to nějak uděláme. Zatím se situace, jak vidíte níže, vyvíjí pro jih dobře. . .

 

  

 

Berme vše jako legraci, bavíme se, oblíkneme se do hadrů a na pár chvil se cítíme být v jiném světě. Připomeneme ještě jednou, že v našem případě jde o tu hudbu. Doufáme, že se s námi dobře pobaví i všichi kolem nás. Jestli se v přestrojení vydáme někdy i na "veřejné" pódium zatím nevíme, ale možná by se to mohlo, alespoň jako recese, stát. Víme totiž, že časy se rychle mění a to, co bylo před 150 lety, dnes už ne každý dokáže pochopit.

 

 

 FOTO by Karel Novotný